Pravěké obyvatelstvo hradiska
Věděli jste, že:
Především díky dálkovému obchodu se dostávala zaalpská Evropa do kontaktu s vyspělejšími civilizacemi. Během prvního století existence halštatského osídlení na Chotěbuz-Podoboře na Předním Východě prosperuje Asyrská říše, Féničané zakládají Kartágo a začínají se vzmáhat řecké městské státy. Když chotěbuzské sídlo v 5. stol. př. n. l. zaniká, svádějí Řekové válku s Peršany, Athény a Sparta jsou na vrcholu moci a začíná se rozvíjet mladá římská republika.
Lužická kultura navazuje na tradice doby bronzové a v době železné je dále rozvíjí. Jedním z dobře pozorovatelných jevů oné doby je zvyšující se sociální stratifikace. V době halštatské tak nacházíme kromě běžných hrobů pohřby zcela výjimečné, tzv. knížecí, kdy v mohutných hrobových komorách je s mrtvým pohřbeno nesmírné bohatství. Existenci elitní vrstvy, jakési pravěké šlechty, potvrzují i nálezy malých hrazených dvorců v rámci sídlišť. Vše ještě podtrhují zjištěné artefakty, ať už jsou to šperky nebo luxusní zbraně. Paleta halštatské společnosti ale byla ještě pestřejší. Základ pomyslné pyramidy tvořila široká vrstva zemědělců a její vrchol úzká skupina tzv. knížat. Ke knížatům měli blízko bojovníci, především jízdní. Četné doklady dálkového obchodu podél takzvané Jantarové stezky, která procházela i Slezskem, ukazují, že se musela etablovat zvláštní, jistě významná, skupina kupců. Od doby bronzové také musíme předpokládat existenci specializovaných řemeslníků. Privilegované postavení mezi nimi asi měli metalurgové, kovolitci či kováři.
V neposlední řadě je pak dokladem pokročilé sociální stratifikace i existence hradišť jako takových. Jejich výstavba totiž vyžaduje vyšší formu organizace; člověka, či skupinu lidí, kteří jsou schopni koordinovat součinnost větší skupiny.
Pozůstatky kůlové konstrukce
Výrobní objekt z doby halštatské