Keramika a ostatní nádoby

Drtivou většinu archeologických nálezů představuje keramika. Některým pravěkým kulturám dala typická keramika dokonce jméno. Právě studium výzdobných a výrobních technik keramiky umožňuje základní chronologické členění nálezových situací. Zjednodušeně řečeno: jde identifikovat keramiku lužické kultury i Slovanů, protože se v podobném, a často až stejném, stylu vyráběla napříč celou sídelní oikumenou toho kterého lidu.

Keramika lužické kultury se nám jeví mnohdy na pohled hezčí a kvalitnější, než pozdější keramika slovanská. Nebyla ještě vyráběna na kruhu, její tvůrci ale byli schopni dosáhnout mimořádné kvality výrobků. Ty nejhezčí jsou kvalitně vypálené, černé, leštěné do vysokého lesku, výzdoba je často velmi bohatá. Velmi vzácně se vyskytují zbytky malované výzdoby keramiky, z lokality Chotěbuz-Podobora několik takových artefaktů máme. Nejčastějším tvarem je tzv. osudí, cibulovitá nádoba s výrazným hrdlem a obvykle dvěma protilehlými oušky, dále mísy, nízké jednoduché šálky. Hojně se objevují dvoukónické nádoby zvané okříny, či vejčité nádoby s oušky nazývané látka, někdy doplněné pokličkami. Relativně častý je výskyt miniaturních nádobek. Kromě keramiky existovaly i bronzové nádoby, muselo jít však o tak drahé a luxusní předměty, že nesloužily dennímu užívání. Nejčastěji se jedná o bronzové šálky, bohatě zdobené vytepáváním. Tvarově vypadají jako výše zmiňované šálky keramické, přesnější možná bude říci, že keramika se v některých případech snaží tyto výjimečné kovové nádoby napodobovat.

 

 

 

 

 

Slovanská keramika je na první pohled hrubší, nicméně nemůžeme podceňovat řemeslné schopnosti jejich tvůrců. Na rozdíl od doby halštatské Slované 9. století znali a používali hrnčířský kruh. Nádoby mají tvrdý výpal, vylepšený přidaným ostřivem. Nejčastěji je dekorovaná tzv. slovanskou vlnicí, kterou v různých podobách nacházíme až do vrcholného středověku, objevují se i další typy výzdoby. Na dně nádob jsou někdy keramické značky, jež snad sloužily jako identifikace výrobků, jejich uvažovaný kultovní charakter je diskutabilní. Z Chotěbuze pochází několik kusů s takovými značkami, jejich výskyt je spojován s velkomoravskými vlivy. Nejtypičtější tvary slovanské keramiky představují hrnce a hrnky, bezuché profilované nádoby s širokým hrdlem. Objevují se i hrncovité mísy, nepříliš početné jsou láhve. Z velkomoravských center známe i nálezy nádob antických tvarů, což jsou mimořádně kvalitní výrobky napodobující byzantské předlohy. Zvláštní keramický předmět, ve slovanském prostředí velmi typický, je tzv. pražnice sloužící k pražení obilí. Jistě se hojně užívaly nádoby dřevěné jako vědra a vědérka, misky, koše atd., tyto se ale prakticky vůbec nedochovávají. Kovové nádoby jsou velmi vzácné, nepatřily mezi každodenní standard.