Odívání a zdobení
Bronzové jehlice
O pravěkém oděvu je těžké hovořit, můžeme jen uvažovat, že převažujícím materiálem byla vlna a len, svou roli ale jistě hrála i kůže a kožešiny. Tkalcovství i soukenictví byly již dávno známé obory, stejně tak používání přírodních barviv.
Věděli jste, že:
V celém českém Slezsku se z této doby doposud našlo 14 železných náramků. Chotěbuzský patří mezi ty nejlépe dochované a provedené. O jeho tvaru hovoříme tak, že je výrazně přeložen a ukončen tzv. pečetítkovým rozšířením (jde o tvar, nikoliv funkci).
V době bronzové se rozšířily bronzové jehlice jako součást oděvu, postupně se objevují také spony. Lid kultury lužických popelnicových polí se rád zdobil. Zmiňované jehlice bývaly bohatě dekorované, existovaly nákrčníky, velké masivní dekorační spony, časté jsou náramky, známe i ozdobné přívěšky v podobě koleček či brýlovitých spirálek. Bronz jako hlavní materiál byl postupně doplněn dalším kovem – železem, zlato i stříbro jsou v regionu extrémně vzácné. Z Chotěbuze pochází z této doby masivní železný náramek. Taktéž se zde našlo několik zlomků skleněných korálků.
Možná rekonstrukce oděvu mužské nobility
Možná rekonstrukce oděvu vesničanů
U Slovanů je situace trochu jasnější. Z Chotěbuze jsou známy doklady pěstování lnu i chovu ovcí. Víme, že velkomoravská elitní vrstva již byla schopná zakoupit hedvábí, to bylo ale vyhrazeno jen těm nejbohatším. Knížecí družina či bohatý řemeslník se oblékali jinak než rolník pracující na poli. Se spřádáním vlny souvisí velmi častý předmět v nálezech: přeslen. S textilnictvím souvisí i nález nůžek. Látky se barvily přírodními barvivy, pestrost byla žádaná, někdy ale hůře dosažitelná. Z typických barev lze relativně snadno získat žlutou, zelenou a hnědou či červenou. Sytě červená a modrá barva byly vzácné a už na pohled symbolizovaly nobilitu.
Ukázka barvení vlněné příze. Použití přírodních barviv nabízí širokou škálu odstínů
Slovanský svět vyniká obdivuhodnou pestrostí šperků. Z nejtypičtějších jmenujme náušnice, obvykle bronzové či stříbrné, vzácně zlaté, někdy jen postříbřené či pozlacené. Soubor 15 přepálených náušnic z našeho hradiště odkazuje na velkomoravský styl a naznačuje tak silný vliv jižní Moravy na Chotěbuzi po jejím dobytí. Ve velkomoravském prostředí se dále objevují gombíky, ozdobné kuličky sloužící k zapínání oděvu, různé typy přívěsků a často velmi zdobené nákončí opasků – nic z toho se ovšem v Chotěbuzi nenašlo. Typickým slovanským šperkem mladohradištní doby je pak záušnice, obvykle esovitě profilovaný kruhový artefakt, který se nosil připnutý na čelence či vpletený do vlasů. Z naší lokality je znám jeden stříbrný exemplář.
Stejně jako v době halštatské, i v raném středověku se vyráběly skleněné korálky rozmanitých tvarů. Na hradišti byl objeven zlomek velkého bronzového korálku. Z dalších šperků známých ze slovanského prostředí zmiňme nález dvou zlomků prstenů. Je pravděpodobné, že kromě kovových a skleněných ozdob byly v oblibě i přírodní materiály, ty se však hůře dochovávají.
Časté jsou ve slovanském prostředí výrobky z parohu a kosti, žádný předmět z těchto materiálů však nebyl zatím na hradišti Chotěbuz nalezen. Důležitým materiálem byla i kůže. Dlouhý kožený opasek byl nejen praktickým kusem, ale podle zdobení i reprezentoval svého majitele. Především bojovnická družina musela mít k dispozici kvalitní koženou obuv, u prostých lidí bychom se setkali spíše s jinými materiály.