Pěstování rostlin

Jaký význam mělo pro lidstvo zemědělství?

V mladší době kamenné (neolit) došlo k velké změně v obživě lidí. Ti totiž opouštějí lovecký a sběračský způsob života a místo toho začínají sami chovat zvířata a pěstovat rostliny (tzv. neolitická revoluce). Neolitický člověk se stává zemědělcem. Na našem území se první zemědělci objevují v 6. tisíciletí př. n. l. To je obrovská změna, protože zemědělci se usazují na jednom místě a pěstují toho více, než jsou schopni sníst a spotřebovat. Díky tomu se rozvíjí obchod a společnost se složitěji rozděluje na zemědělce, obchodníky, vládce a jiné. To vše vede k rozvoji prvních států.

 

Jak získávají archeologové informace o pravěkém zemědělství?

Archeologové při svém bádání v zemi nacházejí například stopy orby nebo pozůstatky různých dřevěných, bronzových či železných zemědělských nástrojů (radlic, motyk nebo lopat). Někdy se jim dokonce podaří najít zbytky plodin, které jsou schované v nejrůznějších nádobách určených ke skladování obilí, luštěnin a jiných plodin. I archeologům na hradisku v Chotěbuzi se podařilo vykopat takové nádoby a různé nástroje. Prohlédnout si je můžeš v naší expozici.

Které plodiny lidé kdysi dávno v pravěku či raném středověku pěstovali?

Rozšířené byly hlavně obiloviny – ječmen či pšenice, jejichž zuhelnatělá semínka byla objevena na hradisku v Chotěbuzi. Našla se zde i obilnina ze Středomoří, tzv. bér vlašský, jehož přítomnost dokládá vztahy hradiska s jižní Evropou. Zkoumáním pylu archeologové také zjistili využívání pohanky, žita, hrachu nebo čočky. Lidé pěstovali i len setý, ze kterého se dělal olej (dnes známý lněný olej) nebo látky na oděvy. Některé z těchto rostlinek můžeš vidět na vlastní oči v expozici. Najdeš je?