Řemesla

Víš, co je to pravěká či raně středověká keramika a jak vypadala?

Za keramiku považujeme nádoby nejrůznějších tvarů a funkcí, náboženské sošky nebo hračky. Keramika z prvního osídlení našeho hradiska (keramika lužické kultury) měla cibulový tvar. Typické pro ni byly nádoby se dvěma oušky, mísy nebo jednoduché šálky. Keramika lužické kultury nevznikala ještě na hrnčířském kruhu, ale byla modelována v rukou. I přesto je lužická keramika napohled hezčí a mnohdy také kvalitnější než pozdější keramika Slovanů. Byla totiž kvalitně vypálená, černá a leštěná do vysokého lesku. Nechyběla ani bohatá výzdoba všech tvarů i barev. Vzácně se vyskytují zbytky malované výzdoby keramiky, z našeho hradiska několik takových nálezů máme.

 

 

 

 

 

 

Slovanská keramika je na první pohled hrubší, i když už Slované používali hrnčířský kruh. Jejich nádoby měly často tvar hrnců a hrnků, které byly bezuché a měly široké hrdlo. Typický slovanský keramický předmět byla tzv. pražnice, na které se pražilo obilí a pekly chlebové placky.  Nádoby Slovanů byly pevně vypálené, protože materiál byl zpevněn tzv. ostřivem (např. sláma). Nechyběla ani výzdoba, nejčastěji se používala tzv. slovanská vlnice.

Dna některých nádob měla někdy i keramické značky, které snad sloužily jako podpis jednotlivých výrobců. I v Chotěbuzi můžeme nalézt několik nádob s takovými značkami!

 

 

 

Které další materiály se zpracovávaly?

V pravěku a raném středověku se kromě keramiky používaly i různé nádoby ze dřeva, které se však kvůli rychlejšímu rozpadu v zemi často nedochovají. Stejně tak se moc neobjevují ani kovové nádoby, které jsou velmi vzácné. Kov byl přitom důležitým materiálem. Pro Slovany to bylo především železo. V Chotěbuzi se našly doklady železářství, např. hřivny. Že nevíš, co to je hřivna? Bylo to železo připomínající svým tvarem sekeru. V takové podobě se pak železo uskladňovalo nebo se s ním obchodovalo.  Kromě hřiven se na hradisku našly také kovárny nebo pece, které vypadaly jako malá iglú.