Slovanská společnost
Slovanská společnost byla zpočátku zřejmě organizována kmenově, vývoj jde směrem k větším kmenovým svazům, jejichž organizace vlády nesla zárodky předstátních forem. Z 9. století, kdy rozkvétá Velká Morava, máme doloženu celou řadu archeologických i písemných pramenů o organizaci tohoto raně středověkého státního útvaru. Obdobně Chotěbuz-Podobora je v 8. století vybudována asi jako součást soustavy kolem centra v Lubomi.
Věděli jste, že:
Ve slovanských jazycích má slovo kníže a kněz stejný kořen, snad byly dokonce kdysi synonymy. To ukazuje důležitost panovníka ve staroslovanském chápání světa. Kníže není jen vojevůdcem a pánem, ale také garantem sakrálního řádu světa. Proto když se nechala slovanská knížata křtít, jsou za křesťany považováni všichni jemu podřízení, neboť starý řád svět byl nahrazen novým. Toto původně pohanské vidění obce sahá hluboko do křesťanského středověku a odráží se například i v kultu Svatého Václava, knížete a věčného patrona Čechů.
Nejvýše stál vládce, kníže, hlavní vojevůdce všech bojovníků. Níže postavení byli velmoži, snad rodově spříznění s panovníkem, ze kterých se rekrutovala elitní bojovnická vrstva. Z velkomoravského území jsou dochovány nálezy jak větších palácových staveb, patrně sídel nejvyšších vladařů, tak opevněných dvorců, jež mohly náležet právě velmožům. Ti také zřejmě spravovali jednotlivá hradiska. Relativně početná byla masa svobodných obyvatel, kteří však byli v nějaké podobě velmožům podřízeni. Z nich se asi rekrutovala hlavní bojová hotovost, která bránila zem, případně táhla do války se svým panovníkem.
Bradatice a kopí nalezené na první předhradí
Věděli jste, že:
Meč byl symbolem moci i skutečná zbraň, přesto byly meče mnohem vzácnější, než si lidé běžně myslí. Vlastnictví meče představovalo značné bohatství a bylo tak vyhrazeno jen těm nejmajetnějším.
Elitní, v podstatě profesionální, bojovníci z řad nobility byli perfektně vyzbrojeni – byly nalezeny mimořádně kvalitní meče, často západní provenience, přilby a kroužkové košile. Především však vlastnili koně, s čímž se pojí často luxusní jezdecká výbava. Předpokládáme, že svobodní bojovníci byli o něco hůře vybaveni, obvykle se přemisťovali pěšky, beze zbroje, jen se štítem, hlavní zbraní jim bylo masivní kopí a především sekyra. Válečná sekera, bradatice, představuje jeden z charakteristických předmětů spojených s Velkou Moravou, na našem hradišti byly nalezeny již tři takové exempláře. Výjimečnými skupinami společnosti jsou kupci, kteří zprostředkovávali dálkové kontakty a specializovaní řemeslníci. Především ve velkomoravském prostředí dosahuje šperkařství, kovářství a kovotepectví takové úrovně, že mistři oboru mohli patřit mezi privilegované vrstvy.
Železné hrotů šípů
Výroba kroužkové zbroje
Věděli jste, že:
Otrok se stával majetkem bojovníků, kteří je obvykle získávali coby válečnou kořist při výbojích. V raně středověké společnosti hrál obchod s otroky významnou ekonomickou roli, jedna z historických interpretací dokonce hovoří o tom, že především takto byla financována expanze raného přemyslovského státu.
Nejníže na společenském žebříčku stáli otroci. V tomto ohledu stojí za pozornost poměrně unikátní nález železného pouta na nalezišti Chotěbuz-Podobora, které může s otrokářstvím souviset.