Podoba hradiště

Víte ?

Věděli jste, že:

První hradiska se objevují již v pozdní době kamenné, pro Slovany raného středověku jde ale o tak typickou formu centrálního sídla, že v archeologii dala název celé epoše: Doba hradištní.

Zavřít

Hradisko je typ opevněného sídliště, s jakým se setkáváme v prehistorii i v raném středověku. Typické hradiště využívalo pro svou obranu přirozený terén, nachází se buď na výšinných lokalitách, nebo v říčních nivách. Chotěbuz-Podobora je příkladem prvního typu. Prudké svahy zdejší říční terasy jsou ideální k obraně, a naopak nepříliš svažitý terén nabízí pohodlný přístup a zároveň dostatečný prostor nejen k výstavbě různých typů sídlištních objektů, ale i k rozvinutí obranných prvků.

Schématický plán hradiště s vyznačenou akropolí a oběma předhradímiOpevněný areál zabírá plochu asi 1,7 ha. Vnitřně je celý areál rozdělen do tří částí, které jsou od sebe odděleny příkopy a valy, jež chrání i hradiště jako celek.

Na ostrožně návrší se nachází tzv. akropole, nejvyšší, nejlépe bránitelné místo celé lokality. Hlavním opevněním akropole byl mohutný val na jihozápadě s širokým příkopem oddělujícím jej od prvního předhradí. Jeho délka dnes činí 60 m, výška od dna příkopu až 8 m. V menší podobě byl z hlíny a jílu vybudován již v pravěku. Slovanští osadníci pozůstatky prvního valu navýšili a opatřili dřevěnou hradbou, jejíž rekonstrukci můžete v archeoparku vidět. Zdá se, že na akropoli byla velká volná plocha, která mohla sloužit jako jakési seřadiště bojovníků. Na nejvyšším místě akropole se zřejmě nacházelo sídlo místního vládce, zatím se jej však nepodařilo bezpečně prokázat.

Největší částí hradiště je první předhradí s plochou 0,77 ha. Jeho fortifikace dodnes zaujme svou mohutností. Pohled na plochu výzkumné sondy u vnitřní paty valu prvního předhradí (foto J. Gryc, Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i.)Pohled na plochu výzkumné sondy u vnitřní paty valu prvního předhradí (foto J. Gryc, Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i.)Val se táhne v širokém oblouku od severozápadu až k jihovýchodu, za ním následuje příkop široký 15–17 m, původně s ostře hrotitým dnem. Převýšení příkopu a koruny valu činí dnes místy 7–7,5 m. Val byl pravděpodobně vybaven podobným terasovým ochozem, jaký je rekonstruován na hlavním opevnění akropole, tedy jakousi dřevěnou terasou; těleso valu je opět hlinito-jílové. U paty valu se nacházely výrobní a hospodářské objekty: železářské, textilní, místa pro pražení a sušení obilí i pro ustájení dobytka. Na předhradí byl nalezen objekt, který je interpretován jako kultovní místo, a jehož rekonstrukce se dnes nachází na akropoli. Zdá se, že hlavní ruch a každodenní život se odehrával právě v této části hradiště.

Nejníže položenou částí sídliště je druhé předhradí, kde bylo osídlení nejméně intenzivní. Val tento díl obepíná v délce 150 m na západní straně, nepokračuje ale na jih a jihovýchod a nedosahuje k východnímu strmému svahu. Vzhledem k tomu, že i příkop je zde jen mělký a nevýrazný, předpokládá se, že tato část fortifikace nebyla dokončena.