V kuchyni

Jaký význam mělo stolování?

Příprava pokrmů a stolování měla v pravěku a středověku téměř posvátný význam. Vládce a jemu blízká skupina upevňovali prostřednictvím hostin svou moc. Čím byla hostina honosnější, tím byl pán významnější. Vybavení takových hostin pak nacházíme zejména v hrobech vládců, kde se vyskytují krásné mísy, hrnce či poháry vyráběné z keramiky nebo výjimečně i ze skla.

Co sis navařil, to si také sníš! Co ale vařili lidé v pravěku a raném středověku?

Slovanský chléb

Jedním z častých pokrmů byl chléb, který vypadal spíše jako chlebové placky. Nám by asi připomínal dnešní celozrnný chléb. Na jídelníčku se objevovaly také nejrůznější kaše, zejména obilné (spíše slané). Jídla se dochucovala solí, medem či bylinkami (majoránka, máta, kmín). Vzácný byl pepř nebo skořice, protože se musely dovážet, takže si je dopřávali jen vládcové. Maso se hlavně peklo, vařilo a dusilo, smažení bylo asi obtížnější.

Všichni rádi mlsají a slaví! A co v pravěku a raném středověku?

V raném středověku předpokládáme existenci sladkého pečiva (u pravěku si nejsme jistí). Jednalo se především o koláče, které byly součástí různých rituálů a symbolem úrody. Jeden takový rituál mezi Slovany na ostrově Rujána popsal ve 12. století kronikář Saxo Grammaticus. Při obřadu přinesl kněz velký medový koláč, za který se schoval. Pak se zeptal přítomných lidí, jestli ho vidí a ti mu rituálně odpovídali: „Ano!“. Kněz jim odpověděl, že si přeje, aby ho příští rok opět neviděli a aby byl koláč ještě větší, tedy aby byl celý rok úrodný.

A co „zdravá strava“?

Porcování ryby

Ani ta na jídelníčku nechyběla. V raném středověku se na jídelním stole ocitaly často ryby. Oblíbená byla samozřejmě i zelenina a ovoce, od různých celerů až po jablka, hrušky nebo třešně. Jejich podoba však byla o dost jiná v porovnání s dnešní. Například mrkev byla hodně semenatá, nažloutlá, ne příliš sladká a spíše kořínkovitá. Byla pěstována spíše kvůli semenům, které sloužily jako koření.

Bylo obilí důležité?

Žernov

Obilí bylo důležitou složkou potravy, a proto muselo být správně zpracováno a nadrceno. Dnes obilí za nás nadrtí složité stroje, v pravěku však k tomu sloužily jednoduché stroje poháněné lidskou silou. Původně se používala zrnotěrka, jednoduchá kamenná deska s třecím kamenem. Její používání však bylo příliš pracné a zdlouhavé. Chytré hlavy, patrně keltské, tak vynalezly malé rotační mlýnky – žernovy. Obilí se do nich vsypává otvorem mezi ležící a rotující kámen, kterým člověk točí, po okrajích pak vypadává mletá mouka. Přesně takové žernovy se totiž našly také na hradisku v Chotěbuzi a jejich repliky na Tebe čekají k vyzkoušení!

Bez vody člověk žít nemůže. A co další nápoje?

Chmel otáčivý

Základním nápojem byla voda (především tekoucí, přírodní). Ta se však nepila jen v čisté podobě, ale dělaly se z ní bylinné odvary nebo se sladila sladkou mízou stromů. Mimořádně důležitým nápojem už od pravěku pak bylo pivo, které mělo méně zárodků nebezpečných bakterií než voda a zároveň poskytovalo důležité živiny a energii. Významnou roli hrála u Slovanů i medovina a samozřejmě víno.