Raný středověk
Co víš o Slovanech na našem území v raném středověku?
První Slované přišli na naše území asi v druhé polovině 6. století n. l. a o století později založili Sámovu říši. Po smrti Sáma se říše rozpadla. Dalším státním útvarem Slovanů byla až Velkomoravská říše (833–906/907), která se stala především za knížete Svatopluka hlavní říší středovýchodní Evropy.
Mapa Velkomoravské říše
Co Slované a Chotěbuz?
Mapa slovanských hradišť
Slované se v Chotěbuzi-Podoboře objevují v polovině 8. století, tedy asi 1200 let po zániku zdejšího halštatského osídlení. Chotěbuz v té době patřila do větší skupinky hradisek: Skočov, Landek, Kylešovice, Hradec nebo nejdůležitější Lubom. Chotěbuz mezi těmito hradisky patřila k menší pevnosti, která měla za úkol chránit centrum v Lubomi.
Jak dlouho zde Slované žili?
Slované si na hradisku v Chotěbuzi žili klidným životem asi sto let, dokud nebyli napadeni vojsky mocné Velkomoravské říše. Ta v 80. letech 9. století táhla na kmenový svaz Vislanů a prošla i přes naše chotěbuzské hradisko. Dokládají to například nálezy hrotů šípů, spáleného obilí nebo kostry koně. Napadena a zničena byla však i ostatní hradiska v okolí. Naše hradisko však bylo ušetřeno úplného zničení, protože díky němu mohla Velká Morava kontrolovat zdejší část Slezska.
Kdy život na hradisku končí?
Věděli jste, že:
Mezi výjimečné předměty, které archeologové nalezli, patří především perfektně zachovalý denár uherského krále Štěpána (997-1038). Ten je zajímavý tím, že se nacházel v místech, která nesou stopy zániku hradiska – to znamená, že se na místo dostal buď po zániku hradiště, případně v jeho posledních letech. Pomáhá tak datovat přibližnou dobu zániku a zároveň ukazuje, že zdejším regionem nadále procházely obchodní cesty.
Zámek Cieszyn (1650)
V polovině 10. století zaniká vlivem vnitřních problémů a nájezdů Maďarů Velká Morava, se kterou bylo naše hradisko propojeno. Na rozdíl od Velké Moravy však Chotěbuz-Podobora nezanikla úplně, což dokládají nalezené archeologické předměty z každodenního života na hradisku i z doby po polovině 10. století. Svého předchozího významu však hradisko už nikdy nedosáhlo. Lidé se z chotěbuzského hradiska postupně začali přesidlovat na blízké sídlo na Zámeckém vrchu. Tady bylo vybudováno hradiště, které se stalo prazákladem pozdějšího hradu a města Cieszyn. Chotěbuzské sídliště tak definitivně zaniká asi v polovině 11. století postupným opuštěním místa.