Pěstování rostlin
Věděli jste, že:
Dříve se obvykle používal termín neolitická revoluce, ten však není přesný, neboť změna to sice byla závratná, ale nikoliv revolučně náhlá. Neolitizace byla postupný proces, některé příznaky neolitu – například pokusy s chovem zvířat či cíleným pěstováním rostlin, probíhaly již ve starší době kamenné.
Lidský rod přešel k zemědělství jako k hlavnímu zdroji obživy v rámci tzv. neolitizace na počátku mladší doby kamenné (neolitu). Na Blízkém východě počíná neolit zhruba v době 10.–9. tisíciletí př. n. l., na našem území se první zemědělci objevují (kultura s lineární keramikou) v 6. tisíciletí př. n. l. Určitým úhlem pohledu představuje tato změna to nejzásadnější, co člověk během svého dlouhého vývoje učinil. Usedlý způsob života a produkce přebytků je spojena s potřebou složitější organizace společnosti a je počátkem cesty k prvním státům.
Věděli jste, že:
Při archeologických výzkumech se někdy daří zachytit stopy orby, které se otiskly do půdy. Často tomu tak bývá pod pravěkými mohylami, uvažuje se tedy o rituální úloze orby při některých pohřbech.
Rovněž archeologické výzkumy na hradišti v Chotěbuzi-Podoboře dokazují důležitost zemědělství. Samotná pole se téměř nedají identifikovat, nacházíme ale jak pozůstatky nástrojů a nářadí, tak zbytky pěstovaných plodin. I odtud nálezy uskladněných zásob pochází.
V době pravěkého osídlení hradiště na přelomu doby bronzové a začátku starší doby železné se zemědělství technicky příliš nelišilo od starších období. Pole se orala pomocí dřevěných rádel; radlice z doby bronzové dochovány nemáme, ve starší době železné pronikají z Blízkého východu do Evropy železné. Orbu doplňovaly dřevěné motyky a lopaty, dále různé bodce, otky a pod. I tyto nástroje jsou pomalu vyráběny ze železa. Sklizeň probíhala pomocí bronzových srpů, které byly běžně rozšířené již od pozdní doby bronzové a zůstaly v užívání ještě relativně dlouho v době železné, paralelně se objevují v mladší době i srpy železné. Postupně se zesložiťuje organizace zemědělství a zvyšuje se pestrost rostlin. To vše směřuje ke snížení rizika neúrody.
V raném středověku jsou železné nástroje běžnější. Oradla jsou již mnohem častěji vybavena železnou radličkou, navíc přibývá tzv. krojidlo, což je jakýsi železný nůž připojený k oradlu, který rozděluje oranou půdu a zvyšuje tak efektivitu práce. Pestrost plodin je ve slovanské době o něco větší, navíc je mnohem rozšířenější dělené obdělávání, kdy část půdy odpočívá a leží úhorem. To na jednu stranu výrazně zvyšuje produktivitu, na druhou stranu rostou nároky na rozsah polí, což v průběhu času vede ke kolonizaci nových území (tento vývoj je ale pozvolný a dlouhodobý a vrcholí až ve 13. století).
Věděli jste, že:
V Chotěbuzi byla potvrzena přítomnost béru. Ten je v nálezech z českých zemí velmi vzácný. Jedná se o obilovinu velmi podobnou prosu, její výskyt ve střední Evropě je zajímavý z kulturního hlediska. Běžně pěstován byl totiž ve Středomoří, jeho přítomnost tak naznačuje kontakty s jihoevropskými regiony.
Archeolog je schopen díky moderním metodám archeobotanického rozboru dobře určit jaké plodiny byly v minulosti pěstovány. Často lze najít zuhelnatělá obilná zrna či semena jiných rostlin, mikroskopickými analýzami lze identifikovat přítomné pyly. Mezi nejdůležitějšími plodinami bychom tak nalezli především pšenici obecnou a ječmen obecný. Obě obiloviny patří mezi nejstarší domestikované rostliny, ve střední Evropě se objevují od počátku neolitu. Další významnou plodinou je proso seté, taktéž na hradisku identifikované. Zajímavostí je potvrzená existence béru vlašského, jehož obilky se ve shlucích na hradišti nalezly. Mikroskopickými rozbory pylu pak byla potvrzena pohanka a žito, možná je i přítomnost ovsa, ten se ale špatně rozlišuje od ječmene a pšenice. Ve slovanské kuchyni byly poměrně hojně zastoupeny luštěniny, z lokality máme potvrzený hrách, nepřekvapila by nás ani čočka. Na hradišti se našli také zbytky lnu setého, jenž mohl být pěstován jak jako zdroj oleje, tak textilního vlákna.


